Každý rok se Tartu Maratonu účastní přibližně pět tisíc lyžařů, absolutní rekord je dvanáct tisíc závodníků. V zemi, která má méně obyvatel než Praha, to je skvělé číslo. Zejména s přihlédnutím k nižšímu počtu cizinců než na jiných závodech série Worldloppet, což je dáno horší geografickou dostupností i absencí v seriálu Ski Classics.
Tartu Maraton je součástí estonské národní identity, tradice a svým způsobem i historie – jezdí se od roku 1960. Zajímavostí je, že v nedávných letech tu vybojoval třetí a čtvrté místo náš kolega Martti, Country Manager SPRINT pro baltské země.
A právě on má velký podíl na tom, že jsme se značkou Swix partnerem závodu. Marttiho sehraný tým zajišťuje mazací servis před závodem i na trati. A také na dětských závodech.
Kde jsou všichni?
Z partnerů závodu je přitom Swix jediný, kdo se dětským závodům věnuje, o čemž jsme se sami přesvědčili při letošní účasti na závodu.
Přitom to bylo nádherné dopoledne – pocitová teplota sice kvůli ledovému větru klesla pod minus dvacet stupňů, ale Estonci jsou zvyklí, takže si tím nenechali kazit náladu.
Pořadatelé organizují pro děti spíš happening než závod: všechny mají startovní číslo 1, žádné pořadí, žádné výsledky, na všechny čeká v cíli medaile. A všechny se po skončení závodu smějí. Nikdo nebrečí, že nevyhrál, že před ním někdo upadl… Čistá radost z lyžování.
Expo bez nápadu
Pro startovní číslo je nezbytné zajet do obchodního centra Lounakeskus. Čekali byste přehlídku marketingové kreativity a originálních brandových aktivací? Na to se tu nehraje.
Celé expo se skládá z pultu s výdejem startovních čísel, stánku s merchem, čtyř či pěti prodejních stánků s lyžařským vybavením a rozlehlého mazacího centra, kde Swix u pěti stolů připravuje lyže účastníkům závodu, což je vizuálně ta nejzajímavější část celého expa.
Nádherný závod
Tartu Maraton je logisticky extrémně náročný. Zázemí má v Tartu, start dlouhé trati (63 km) je na krásném stadionu v Otepää. Start krátké trati (31 km) je v Arule, což je prostě louka na polovině trasy. A cíl se nachází v lesích nedaleko městečka Elva.
Logistiku mají pořadatelé vyladěnou k dokonalosti díky shuttle busům i díky systému parkovišť. Takže dostat se na start a domů z cíle není problém.
Trasa je nádherná, pestrá. A když vám zrovna nezamrznou oči, protože teplota spadla k minus pětadvaceti stupňům, je pořád na co koukat. Ať už je to krajina nebo závodnice před vámi, které praskla kombinéza na zadku – tím si ale přece nenechá pokazit závod. Úsměv neztrácí ani šedesátník, který se rozhodl zvládnout dlouhou trasu na skokanských lyžích.
Desítky krátkých stoupání střídají desítky krátkých sjezdů, mezi ně jsou namíchané rovinaté úseky. Projíždíte po pláních i napříč lesy. Díky tomu, že trať vede obydlenou krajinou, míjíte městečka i domy, přejíždíte silnice, projíždíte tunýlky… Blízkost silnic pomáhá pořadatelům se zajištěním trati, proto se můžete spolehnout na občerstvovačky, které jsou pravidelně po deseti kilometrech.
A je tu finiš. Cílová rovinka obklopená fanoušky, co čekají na své přátele. Modrá brána s výsledným časem. Odevzdat čip. Vzít si medaili. A dál?
Na každého účastníka tu čeká teplé černé pivo s medem, které je prý nejlepší iso drink, co si můžete dát po závodě. Aspoň to tvrdí Estonci. Dál je tu jedna fotostěna, úschovna věcí, ve které si vyzvednete své věci ze startu, jeden stánek s občerstvením, druhý s kávou.A sauna. To především!
Každý závodník se může jít po závodě prohřát do velkého bílého stanu, ve kterém jsou rozmístěna kamna na dřevo, do kterých zdejší sauna meister občas přijde přihodit polínko. To je jeho forma rituálu. Teplotu sice nevyžene výš než k šedesáti stupňům, ale i tak je to fajn. Při pohledu nahoru jsou skrz slídovou střechu vidět koruny borovic, při pohledu dolů jsou vidět omrzlé prsty a zčernalé nehty. Má to severský styl.
Zpátky do minulosti
Tohle je návrat ke kořenům lyžování se vším všudy. Na prvním místě je skvěle zorganizovaný závod s krásnou tratí, který je součástí zdejší kultury i historie. Na druhém místě už není nic – žádný doprovodný program, žádná výrazná komunikace, žádné aktivity partnerů závodu, které by zpříjemnily závodníkům jejich zážitek nebo poskytly zázemí čekajícím rodinám… Není tu nic.
Ano, je to škoda. Ale také velký prostor pro nás, abychom tenhle obrovský potenciál využili a Tartu Maraton byl v příštích letech ještě o kousek lepší.
Nejoblíbenější
Štítky
